Obezita a jiné poruchy příjmu potravy

Náš přístup k jídlu symbolizuje přístup k celému životu

Kdo si jídlo umí vychutnat, umí se radovat ze života. Kdo ve spěchu cosi zhltne, možná prožívá celý život jen tak mimochodem, zaneprázdněný spoustou „důležitějších“ činností, než je jen prosté potěšení z daru života.

Kdo odmítá potravu, odmítá svůj život a tím vlastně i sám sebe.

Ztráta chuti k jídlu je ukazatel závažnosti zdravotního problému – jakmile má člověk hlad, i kdyby byl vážně nemocný, není vše ztraceno.

Poruchy příjmu potravy

Anorexie, bulimie

Poruchy příjmu potravy ukazují na to, že naše přijímání života se všemi jeho radostmi a bolestmi je narušené. Protože se jedná o náš život, je vlastně narušené to, jak vnímáme sami sebe jako osobnost, která si zaslouží vše dobré, co jí život může dát.

Anorexie (odmítání potravy) i bulimie („vlčí hlad“ s následným zvracením) jsou provázené krutými pocity vlastní nedostatečnosti, zbytečnosti, viny za to, že vůbec existuji.

A protože symbolem radosti ze života je jídlo, projevují se tyto pocity právě v oblasti příjmu potravy.

Tyto pocity mají často kořeny v hlubokém dětství, v přístupu rodičů (a hlavně maminky), v jejich bezpodmínečném přijetí (tady spíš nepřijetí) dítěte. Protože jsou tyto kořeny tak hluboké, je léčba poruch příjmu potravy velmi obtížná.

I když třeba postižený člověk svůj boj s bulimií nebo anorexií vyhraje, stejně v něm do budoucna přetrvává sklon hodnotit se kriticky a snažit se zavděčit, a také určitá dispozice řešit životní těžkosti návratem k anorexii (bulimii).

Boj s těmito poruchami je na celý život a velmi záleží nejen na samotném pacientovi, ale také na lidech okolo něj, na jejich pochopení a podpoře. Tyto poruchy jsou natolik vážné, že na ně málokdo stačí sám. 

Pokud máte pocit, že vaše dcera či syn, kamarád/ka, kolega/kolegyně,… se stravují „nějak divně“ (nemyslím teď, že jsou vegetariány ap.), že dieta, kterou drží je příliš přísná, že to s tím sportování pro štíhlejší postavu přehánějí, že se vám ztrácejí před očima,… promluvte s nimi a pokud to bude potřeba, neváhejte a vyhledejte pro ně odbornou pomoc.

Lidé trpící anorexií nebo bulimií si svůj problém neuvědomují. Dokonce mají pocit, že se všem líbí a že je okolí konečně přijímá a obdivuje,… a to je motivuje být na sebe ještě tvrdší.

POZOR – 30% poruch příjmu potravy končí smrtí! Svojí intervencí jim tedy možná zachráníte život.

Obezita

Jiným typem poruch příjmu potravy je obezita.

Obyvatelé České republiky se začínají řadit k obézním národům, nadváha roste nejen mezi dospělými, ale přibývá i obézních dětí.

I když obezita je také jistá forma problematického přístupu k životu a k sobě samému, většina „postižených“ si ji uvědomuje a dokonce se ji opakovaně snaží řešit (k radosti nejen ošetřujících lékařů a dietologů, ale také výživových poradců a distributorů zázračných „hubnoucích“ přípravků 🙂 ).

Málokdo však opravdu zhubne a svou ideální váhu si udrží. A tak mezi námi žijí velmi zkušení dietáři, pro které není problém shodit 15 – 20 kilo během 1 roku a za další rok je mít zase zpátky. To je stav, který organismu rozhodně neprospívá.

Obezita zblízka

Zamysleme se nad tím, proč máme sklony vážit víc, než je zdrávo a proč, když se nám po úmorné snaze podaří nadváhu shodit, se k ní zase časem dopracujeme.

Obezita a rozum

Lehce přijdeme na to, že podstatný vliv na naši váhu má množství a skladba potravy v závislosti na množství pohybu.

Prostě když příjem převyšuje výdej, tak tloustneme. Když výdej převyšuje příjem, tak hubneme.

Tak když je to tak jednoduché, proč nám dělá udržení ideální váhy takové problémy? Stačí přece trochu vůle a je to.

Jenže ono to není tak jednoduché, jak se zdá. Do hry kromě rozumu vstupují i emoce.

Obezita a emoce

Kila navíc mohou být jistou formou nevědomé ochrany před nároky okolí.

Pokud si nedokážeme životní prostor obhájit jinak, vyřešíme to tak, že ho alespoň „zabereme“ svou rozměrnou postavou.

Důvodů, proč nám nadváha vyhovuje (i když navenek tvrdíme opak) může být víc a tím pádem jsou i různá řešení.

Já jsem pro vás vybrala 5 nejčastějších příčin, je jich však mnohem víc (vlastně každý cvalík má nějakou svoji modifikaci a je jen na něm najít tu „jeho“).

Co mi problém přináší?

Základní otázka, která nám při troše upřímnosti pomůže najít vnitřní důvod našeho problému, např.obezity (můžeme ji však použít i u jakéhokoliv jiného problému, který se nás vytrvale drží).

Kdyby nám problém nepřinášel nic pozitivního, neměli bychom ho, prostě bychom se ho zbavili. Jestliže s námi setrvává, něco nám sděluje, na něco upozorňuje, něčím nám vyhovuje. Níže je 5 možných důvodů, proč si pár kilogramů navíc „udržet“.

V průběhu života jsme si mohli vytvořit některý z programů, které nás prostřednictvím „neshoditelných kil“ chrání:

A) program ŠTÍHLÝ = ATRAKTIVNÍ (vyhledávaný, ve středu pozornosti)

• heslo – Kila mě chrání před nežádoucí pozorností okolí
• hrozící nebezpečí v případě zhubnutí – štíhlý a atraktivní budu budit pozornost, šéf mě povýší, já na tu práci nebudu stačit a budu za blbce, lidé mě budou vyhledávat se svými problémy a já jim nebudu umět pomoci a ztratím jejich lásku,…
• obecně – budu budit pozornost a na to se necítím, nejsem nijak vyjímečný, nemám co nabídnout, jsem všední, nechte mě být a nevšímejte si mě

B) program ŠTÍHLÝ = NEATRAKTIVNÍ (nemocný, neschopný)

• heslo – Raději být tlustý a veselý než hubený suchar. Jsem nepřehlédnutelná osobnost, vypracoval jsem se, musím být vidět
• často u lidí z velmi skromných poměrů, jejichž vzorem se stal rozšafný tlouštík
• Být hubený znamená být neschopný „slušně si žít“, být nemocný, opovrženíhodný, …
• nebezpečí – když budu hubený, ukážu svoji neschopnost zajistit si pohodlné živobytí, přátelé mě opustí, šéf mě bude považovat za hlupáka, který nic neumí, …

C) program ŠTÍHLÝ = BEZ RADOSTI (ošizený o radost)

• heslo – Co mi z toho života zbývá, už jen to jídlo
• u lidí, kteří mají pocit, že jim jejich život nepřináší mnoho radostí a tak si dělají radost jídlem
• doporučení snížit váhu vnímají jako pokus připravit je o poslední životní potěšení a pro jeho uhájení jsou ochotní lhát, podvádět (v noci „vymést“ tajně ledničku, dokupovat si potraviny na zapřenou, … )
• nebezpečí – přijít o jídlo pro ně znamená ztratit všechnu životní radost, raději se ujedí k smrti než by drželi dietu a zhubli

D) program ŠTÍHLÝ = NEPODSTATNÝ, ZABÍRAJÍCÍ MÁLO MÍSTA

• heslo – S větším tělem zabírám víc místa a to mi nikdo nevezme
• protože staví zájmy druhých před vlastní zájmy, nadbytečná kila jim zajišťují životní prostor, který si neumí vytvořit jinak, jsou ochranou proti zneužívání a nárokům okolí
• nebezpečí – být štíhlý znamená přijít i o to málo, co si od života umím vzít

E) program NEBÝT ŠTÍHLÝ = BÝT POLITOVÁNÍHODNÝ (POSTOJ OBĚTI)

• heslo – Podívejte se, jaký jsem ubožák, tolik se snažím zhubnout, ale nejde mi to a tak je to v životě se vším – tolik se snažím, tolik dávám a nikdo mě nedocení, politujte mě a mějte mě rádi
• nebezpečí – kdyby tato osoba zhubla, ztratí páku, kterou ovládá okolí

Pozor – program E) je forma manipulace – postižená osoba uplatňuje postoj „když se nebudete chovat tak, jak já chci, nemáte mě rádi a to si nezasloužím po tom všem, co pro vás dělám“.

V našem příkladu: pokud nebudete souhlasit s jejím tvrzením, že se snaží zhubnout, ale „prostě to nejde“, příjme váš odlišný postoj (třebaže jen v této jediné věci) jako celkové odmítání její osoby a bude se „bránit“ vašemu „útoku“.

Může se to projevit buď v agresivní formě (bouře s odepřením výhod – nechoďte mi na oči, vydědím vás,…) nebo v pasivní formě (dojde na citové vydírání – nemáte mě rádi, jsem vám na obtíž,…)

Programů je víc, každý člověk má svoji modifikaci a každý potřebuje řešení přímo jemu na míru

Najít „ten svůj“ důvod vyžaduje upřímnost vůči sobě samému a také věcné zhodnocení situace.

I když objevíme pravou příčinu problému, někdy prostě nemáme podmínky na to, abychom teď hned něco zásadního měnili (pokud například  procházíme manželskou krizí, doma máme puberťáky, šéf nám šlape na paty a k tomu pečujeme o stárnoucího rodiče, stojí nás to hodně sil a nezbývá nám energie na nějaké razantnější změny). Můžeme ale ten čas využít jako životní lekci – vždyť nás může výborně naučit vážit si sám sebe, udržet své hranice, určit si, co mi stojí za boj a co nikoliv,… spousta dovedností, která se bude hodit i v budoucnu. A časem určitě nastane doba na změny příhodnější 🙂 .

Vždy je prostě možné změnit svůj pohled na věc a vytěžit ze situace co nejvíc. A správný čas na změny určitě přijde.

Řešení obezity

Pokud chceme dosáhnout trvalých výsledků, musíme nejen změnit svoji životosprávu, ale změnit také svůj myšlenkový vzorec. Obě složky se budou vzájemně podporovat a my máme větší šanci na úspěch.

Rozhodně nám neuškodí posílit oslabené orgány trávení, protože obezita je také důsledkem nerovnováhy orgánů odpovídajících za zpracování a využívání potravy.

Více najdete v eBooku Na nemoce přes emoce. Zde jen nejzákladnější pravidla:

Tělo:

• pravidelná životospráva
• úprava stravování – ne syrové, studené, vlhké,… nejíst po 17. hodině
• omezit hloubání, starosti, přemýšlení – být víc free

Duše:

• změna životního přístupu (podle příčiny) – zde opět příklad našich 5 programů:

A) KILA JAKO OCHRANA PŘED POZORNOSTÍ OKOLÍ

• posílit sebevědomí, sebelásku
• „ano, neumím a nevím všechno, ale jsem jaký jsem a takový si zasloužím lásku a úctu a můžu si dovolit být atraktivní“

B) KILA JAKO UKÁZKA SCHOPNOSTÍ

• působit na ješitnost 🙂
• „dokážu si udržet optimální postavu a zdraví, já na to mám“

C) JÍDLO JAKO ŽIVOTNÍ RADOST

• podpořit zájem o pestrost života, pomoci najít radost i v jiných činnostech
• „umím se radovat z každodenních drobných darů života“

D) KILA JAKO OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTORU

• posílit sebeúctu
• „dokážu si vytvořit dostatek životního prostoru svým postojem, nemusím ho zabírat svým tělem“

E) KILA JAKO DŮVOD K ZÍSKÁNÍ POZORNOSTI

• posílit hrdost
• „nepotřebuji soucit okolí, mám jejich lásku proto, jaký jsem, ne z lítosti nade mnou“

Příklad ze života na závěr 🙂

Myslíte, že to jsou jen prázdné řeči, že jste zkusili už všechno možné a výsledek je nulový?

Možná to tak na první pohled vypadá, ale z osobní zkušenosti vím, že to funguje.

K pochopení mi pomohla malá nehoda – prostě život mě chytil za šos a doslova posadil na zadek 🙂 . I s úrazem kostrče jsem se snažila pracovat, ale nakonec jsem si řekla dost a zůstala doma na neschopence (1. změna postoje!).

Vzhledem k tomu, že v té době moje váha plíživě rostla, trochu jsem se bála, jak to s ní vklidu a vleže doma dopadne, kolik zase naskočí. Navíc se nám v uvedeném čase sešly 4 rodinné oslavy – každý víkend jedna.

Doma jsem dostala čas k přemýšlení nad osobními prioritami (užitečný bonus, který dostáváme ke každé nemoci 🙂 ).

A co se stalo s mojí váhou v průběhu 3 týdnů neschopenky, oslav, povalování se v posteli, dostatku spánku a lenošení a zároveň neschopnosti jakékoliv pohybové aktivity?

Zní to neuvěřitelně, ale klesla o 5 kg!

Bez diet, cvičení, zobání jakýchkoliv doplňků stravy a jiných pokusech zhubnout.

Nemám pro to jiné vysvětlení, než že jsem si dokázala vytvořit životní prostor svým postojem a už jsem nepotřebovala zabírat ho svým tělem (program D). A co je ještě úžasnější, uběhly 3 měsíce a váha se nezměnila:-) !

Inspirovalo mě to k dodatečné úpravě stravování (pravidelnost, složení,…), životosprávy (bojuji s pozdními odchody do postele a nedostatkem spánku) a hlavně myšlení.

Jako typická žena plánuji shodit ještě 5 kg do plavek ( 🙂 ), ale ať už k tomu dojde nebo ne, především se cítím skvěle a přeji to i vám všem!