Symbolika zubů

Informace v tomto článku jsou převzaty z práce Michele Caffin (zubní lékařka a čelistní chirurg) „Co o nás prozrazují zuby“.

Naše zuby svědčí o událostech, které jsme kdysi prožili, o problémech, jež jsou v našem životě dominantní, o našich silných a slabých stránkách.

Akupunktura učí, že jazyk, nohy, ruce, obličej, oči a uši v sobě skrývají mapu celého těla. Kromě toho bere akupunktura v úvahu celou symboliku lidské bytosti a jejího éterického dvojníka.

Zuby je možno přiřadit k určitým orgánům, např. přední řezáky souvisí s ledvinami a močovým měchýřem. Zároveň zuby také souvisejí s energetickými rovinami, tedy akupunkturními meridiány. A protože každá energetická rovina odpovídá určitému duševnímu stavu, tedy určité psychické složce, je rovněž možné podle zubů sestavit psychoemocionální schéma dané osoby.

Symbolika zubů

Přední řezáky (jedničky)

Přední dolní řezáky naznačují, jaký význam mají rodiče v každodenním životě dítěte.

Tyto řezáky tedy naznačují, jak reagujeme na otce a matku a příslušné archetypy (když se např. řezáky vzájemně překrývají, znamená to často, že v rodině hraje dominantní úlohu jeden z rodičů.

Přední řezák vpravo nahoře odpovídá mužskému archetypu, symbolizuje otce, autoritu, Boha a ducha (vnitřní mužský princip v muži i ženě).

Přední řezák vlevo nahoře odpovídá ženskému archetypu, symbolizuje matku, ženu a duši (vnitřní ženský princip v muži i i ženě)

Mezera mezi předními řezáky – lidé s touto mezerou mají obvykle potíže se sladěním ženské a mužské stránky své osobnosti. U mužů to znamená, že je ženy zároveň přitahují i odpuzují. Ženy s touto mezerou mají tendenci neustále uvádět v pochybnost muže, se kterým žijí.

Postranní řezáky (dvojky)

Vypovídají o temperamentu dané osoby a o tom, jak reaguje na archetypy.

Když pravý postranní řezák vystupuje dopředu, znamená to, že má daný člověk tendenci být vepředu a že umí obhájit svou svobodu, ale zároveň je ve sporu s otcem. Stejná poloha levého postranního řezáku naznačuje konflikt s matkou.

Jestliže postranní řezáky rostou přes přední, pak má převahu dítě nad rodiči nebo rodiče v jeho životě nefigurují. Pokud rostou tyto řezáky dozadu, je to příznak podřízenosti, a to buď autoritě otce nebo matky, podle toho, o který se jedná zub.

Při kazu na levém postranním řezáku lze usuzovat na problémy v afektivní sféře.

Při dobré ústní hygieně znamená kaz zpravidla citový problém. Kaz vyvolává změna na úrovni fyzického těla, jejíž příčinou bývá emocionální napětí, jehož se člověk takto pokouší zbavit.

Špičáky (trojky)

Špičáky se objevují ve věku, kdy člověk nejen pohlavně dospívá, ale kdy se rovněž začíná zajímat o sex.

Špičáky mají nesmírný význam. Když jsou vytrženy, pozorujeme ihned velký pokles vitality, zvlášť po vytržení dolních špičáků. Tyto zuby by měly být vždy za všech okolností zachovány.

Pravý horní špičák symbolizuje způsob, jakým se chceme prezentovat vnějšímu světu

Levý horní špičák symbolizuje vnitřní postoj, jaký zaujímáme vůči změnám.

Pravý dolní špičák je výrazem toho, čeho chceme dosáhnout navenek.

Levý dolní špičák vyjadřuje způsob, jakým vyjadřujeme své vnitřní proměny.

Přední stoličky (čtyřky)

Přední stoličky zastupují naše Já a všechny naše tužby. Pokud se dětem systematicky vytrhávají stoličky, aby se uvolnilo místo v dásni, trpí tím automaticky jejich vědomí vlastního já. Lze pak říct, že jsou násilně přeorientovány z individuálního na kolektivní systém a podrobují se autoritě, kterou v zásadě nechtějí akceptovat.

Koleno patří k částem těla, které odpovídají předním stoličkám. Nikoli náhodou symbolizuje pokleknutí podřízenost a ochotu dobrovolně sloužit nadřazené osobě.

Přední stolička vpravo nahoře prozrazuje, jak bychom se chtěli jevit navenek.

Přední stolička vlevo nahoře odpovídá všem tužbám, které souvisejí s naším citovým světem a s našimi náklonnostmi.

Přední stolička vpravo dole ukazuje, jak umíme vyjadřovat svá přání a sdělit své pocity ve svém bezprostředním okolí.

Přední stoličky vlevo dole ztělesňuje realizaci našich plánů.

Zadní stoličky (pětky)

Klíčová věta pro zadní stoličky zní: „Chci tvořit.“ Zde nachází výraz tvořivé Já: děti, záliby, umělecká díla…

Zadní stolička vpravo nahoře symbolizuje náš vyvoj ve vnějším světě, především děti a plány, které chceme uskutečnit (u žen, které prodělaly spontánní nebo umělý potrat, které ztratily dítě nebo jsou neplodné, bude tento zub s největší pravděpodobností podvyživený a zakrytý korunkou).

Zadní stolička vlevo nahoře je zcela zvláštní zub. Souvisí se všemi přirozenými vlohami, které v nás hluboko ukryty dřímou. Tento zub vyjadřuje prazákladní zaměření člověka, jež ukazuje, proč přišel na tento svět.

Zadní stolička vpravo dole souvisí s konkrétní relizací našich plánů, zejména pak v profesní oblasti. Pronikavé změny v zaměstnání mohou tento zub ovlivnit.

Zadní stolička vlevo dole ukazuje, jak dokážeme konkrétně využít ve svém životě matčiny energie. Když tento zub roste do nitra úst, pak je to většinou znamení, že je tu dominantní a potlačující matka.

Přední moláry (šestky)

Objevují se ve věku šesti až sedmi let, kdy se dítě začíná prosazovat. Tyto zuby můžeme obecně spojovat s postavením, jaké chtějí lidé zaujmout.

Přední molár vpravo nahoře ukazuje na místo, jaké bychom chtěli zaujmout vůči vnějšímu světu.

Přední molár vlevo nahoře odpovídá úloze, kterou bychom rádi zaujali, abychom mohli vyjádřit své city.

Přední molár vpravo dole zastupuje to, na čem obvykle budujeme svůj život: práci. Problémy při zakládání podniku nebo s realizací plánů se mohou projevit nejrůznějšími symptomy u tohoto zubu, protože v obou případech jde o jakýsi druh zrození. Tento molár totiž souvisí se smrtí a znovuzrozením. Každý začátek znamená též odumírání zastaralých struktur a zrod struktur nových.

Přední molár vlevo dole odpovídá naší touze být milováni. Často děti mají pocit, že nejsou rodiči milovány tak, jak by být chtěly. Tento zub bývá často první, který je napaden kazem.

Zadní moláry (sedmičky)

Odrážejí naše vztahy k okolnímu světu, tzn. že ukazují, jak na nás reagují naši bližní.

Pomocí zadního moláru vpravo nahoře se projevují události, které souvisí s vnějšími okolnostmi práce a každodenního života.

Zadní molár vlevo nahoře ukazuje, zda žijeme v harmonickém vztahu se svými nejbližšími. Tento zub může onemocnět, když v partnerském svazku jeden zklame očekávání druhého.

Zadní moláry dole mohou poškodit spory.

Zuby moudrosti (osmičky)

V těchto zubech nachází výraz individuální energie, která souvisí s kolektivním a univerzálním vědomím. Tyto zuby představují naši schopnost splynout v dokonalém souladu s naším mystickým Já.

Dnes jsou zuby moudrosti často systematicky vytrhávány. Člověku je tak zamezováno v přístupu k silám všehomíru a znemožňováno dosáhnout spojení s univerzálním věděním.

Patologie

Zdravé silné zuby s vitálními kořeny naznačují schopnost zdravého sebeprosazování.

Zubní kaz – (lat. karies = hniloba) – „vyhnívající“ životní síla, rozloží nejtvrdší část těla, nezvládnutá úloha, nevyužitá agrese za naše vlastní zájmy, kompromisy, psychosomatické souvislosti, souvislost s meridiány. Vliv „stínů“ z podvědomí – blokovaných duševních konfliktů,

Zubní kámen – vně zubů se usazují černé vápenité usazeniny, (cimbuří hradu zdobí černé fangle na znamení smutku ze ztráty vnitřního pána, který nás vedl) , zatímco uvnitř zubů a kostí se vápník (= bílá barva= vnitřní vedení) ztrácí. Usazování vápníku do cév, zejména v pozdějším věku = už nedovedu využít impulsů ducha k potřebným změnám života). Nevyužitá zbroj reziví – skvělé podmínky pro karies – hnilobu.

Parodontóza – chronické neřešení problémů, defenziva, ústup, mrtvolně statický stav, ochromená sebedůvěra a odvaha, uzavírání kompromisů místo jasných řešení, rezignace, navenek klidná situace, uvnitř stav vyčerpání, nepřátelský chlad. Poslední stádium vypadávání zubů = ztráta životní energie, nepoužívané zbraně vlastního sebevědomí se zahodí, člověk se stává bezmocný.

Kořenový váček – vztah k vlastní v podvědomí usazené nevyjádřené agresi – dlouhodobá konfrontace s problémem, které jedinec nedokáže účinně vzdorovat a reaguje pocitem marnosti a frustrace – lidé něčím „převálcovaní“.

Krvácející dásně – nezvládnutá agrese (naše podstata utrpí poškození i při malé vnější zátěži), psychická labilita, snadno zranitelné sebevědomí, nedostatek sebedůvěry, snadné pády do depresí.

Skřípání a zatínání zubů ve spánku – uvolňování potlačené agresivity obrácené dovnitř, není vpuštěna do vědomí.

Předkus – labilita v krizových situacích, duch dominuje, tělo zaostává, potíže s uplatněním – nerozhodnost, bázlivost – tendence stáhnout se zpět.

Zákus – spodní čelist vpředu – strnulost, jednání podle dogmat a stereotypů bez zpětné vazby na vědomí důsledků.

Zuby vyosené – směrem dovnitř – introvert se sklony k „užírání se“ zuby vyosené ven – přílišná ventilace agresivity směrem ven.

Rovnátka – je dobré znát souvislost a psychosomatické pozadí proč zuby narostly právě takto, než je začneme rovnat podle současných požadavků idolu krásy. Násilné rovnání se totiž může promítnout do psychiky člověka.

Náhrady, protézy, korunky – předstírají zdraví tam, kde původní atributy byly již promarněny a příslušná energie je v rozvalinách.

Umrtvení kořene – zabití zubu a tím i „kontrolky systému“, jednoho vojáka v šiku prosazování našich zájmů. Může vzniknout ložisko druhotných fyzických a psychosomatických poruch, příslušné místo zůstává doživotní psychosomatickou slabinou.

---

Vzhledem k množství informací mi promiňte jistou zkratkovitost textu

Zaujalo vás téma? To mě těší. Pokud se chcete dozvědět víc o souvislostech mezi duší a tělem, klikněte ZDE.

Pokud vás článek zaujal, těší mě to. K odběru dalších článků se můžete přihlásit ZDE.

Těším se na vaše reakce a přeji krásný den.