Nemoc, podle tradiční čínské medicíny, je nerovnováha v těle vyvolaná vnějšími nebo vnitřními patogeny.
Zjednodušeně můžeme říct, že mezi vnější patogeny patří klasické infekce a úrazy, které na nás skočí zvenku.
Mezi vnitřní patogeny paří ty faktory, které máme ukryté v našem těle. Sem řadíme vše od genetické výbavy přes nerovnováhu a oslabení orgánů vyvolané životním stylem až po zranění prostřednictvím emocí.
Zranění emocemi je právě v naší západní kultuře velmi častým zdrojem nemocí těla.
Tradiční čínská medicína rozdělila emoce do několika skupin a ty přiřadila k jednotlivým orgánům.
Znamená to, že daná emoce ovlivňuje orgán a může vést až k jeho onemocnění.
Hněv – játra, žlučník
Radost – srdce, tenké střevo
Přemítání – slezina, žaludek
Smutek – plíce, tlusté střevo
Strach – ledviny, močový měchýř
Děs, šok – celý organismus
Vina – pocity viny „východ“ nezná (pokud něco zkazím – buď to napravím, nebo příjmu trest, ale netrápím se tím, co nemohu změnit)
Ještě než se pustíme do rozboru jednotlivých emocí, je třeba si ujasnit některé věci:
Energie hněvu je jangová (prudká, obrácená ven) a jako taková stoupá vzhůru. Proto při hádce zrudneme, křičíme a po akci nás rozbolí hlava, hučí v uších,… Prostě přetlak energie, která vystoupala do nejvyšší části těla.
Neprojevený, potlačený hněv se stejnou silou, jakou by vyletěl ven z těla, zakousne do „svých“ orgánů a při opakovaném potlačování je ničí.
Odtud žlučníkové záchvaty z rozčílení a nebo třeba kameny („zkamenělá zloba“). A blokádu jater v důsledku potlačených emocí bychom asi našli u většiny „civilizované“ populace.
Protože nic na světě není jen bílé nebo jen černé, má i energie hněvu svůj pozitivní aspekt. Stejné vzedmutí síly, které provází rozčílení, můžeme proměnit v akci, sportovní výkon, iniciování změny k lepšímu, …
Kladné projevy | Záporné projevy |
Vynalézavost, tvořivost, fantazie, originalita, akčnost | Hněv, zlost, agresivita, nenávist |
Jinová forma radosti (vnitřní, klidná) ve smyslu vnitřního štěstí, pokoje a harmonie se sebou samým, je pozitivní emoce, která uvolňuje napětí a stagnace, prohřívá a prosvětluje.
Jangová forma radosti (obrácená vně, prudká) ve smyslu rozrušení, euforie a rozptýlení, naši Qi uvolní až příliš a může dojít ke ztrátě soustředění, zpomalení až zástavě srdeční akce (okřídleným příkladem bývá infarkt z náhlé radost – nečekané setkání, výhra, …).
Udržet si jinovou radost (vnitřní úsměv) je žádoucí, ale jangové radosti bychom se měli vyvarovat.
Kladné projevy | Záporné projevy | |
Radost, přejícnost, srdečnost, veselí, štěstí, štědrost, zacílenost, plánování | Sadismus, honba za… nezodpovědnost, ztráta kontroly, roztěkanost |
Přehnané přemítání, kdy stále přemýšlíme, co by se stalo,kdyby … „zauzluje“ naši Qi. Energie neproudí hladce a její „uzlíky drhnou“. Těžko trávíme nejen stravu, ale i události a situace dne, vše si „příliš bereme“. Nezpracované zážitky se ukládají do oblasti solar plexus, proto zde mnoho lidí pociťuje stálé napětí.
„Uzlíky“ na Qi se časem zhmotní do různých bulek, lipomů, vředů, …
Kladné projevy | Záporné projevy |
Zodpovědnost,poznání, uvědomělost, koncentrace, přemýšlivost | Nepokoj, obavy, přehnaná starostlivost, zacyklené přemítaní, obsedantní myšlení |
Emoce, které shrnujeme pod pojmem smutek, zpomalují Qi a „požírají“ ji. Když je člověk smutný, je skleslý, zpomalený, bez energie a nálady, nic ho nebaví, na nic se netěší, nic nechce. Při dlouhotrvajícím nebo prudkém zármutku cítí člověk úplné vyčerpání, nemá sílu stát, mluvit, … Jeho Qi je pohlcena emocí.
Na těle se toto zpomalení postupu Qi projevuje zpomalením peristaltiky a metabolismu celkově, ale také myšlení, reakcí.
Kladné projevy | Záporné projevy |
Systematičnost, vůle, analytické myšlení, přesnost, pravidla | Žal, tvrdohlavost, neústupnost, neklid, sklíčenost, beznaděj, melancholie, zklamání |
Strach je jinová emoce a proto klesá a strhává s sebou i Qi.
Při velkém leknutí nebo smrtelném ohrožení klesne Qi natolik prudce, že se povolí i svěrače.
Obavy v běžném životě vedou k narušení zásobování horních částí těla krví a výživou (pocit horkosti od pasu nahoru a zároveň studené nohy), stagnace a hromadění Qi v dolní části těla napadá ledviny a vznikají cysty, záněty močových cest, ….
Kladné projevy | Záporné projevy |
Životní moudrost, předvídavost, nadhled | Strach, úzkost, fobie, nejistota,vypočítavost, vychytralost |
Šok není přiřazený k žádnému prvku, nemá „své“ orgány. Je to silná jangová emoce a její vliv je nepředvídatelný. Šok „zastaví“ Qi a tím může způsobit cokoliv – zástavu srdce, mdloby či neschopnost reagovat, mluvit, …
Šok je vždy nebezpečný pro organismus.
Východ vinu nezná. Tam je provinění a trest. Po vykonání trestu (z našeho pohledu často krutého a tvrdého) je člověk zase „čistý“, jeho prohřešek mu nikdo nepřipomíná, nikdo v něm nevyvolává potřebu se stále kát a omlouvat za chybu, kterou kdysi udělal (a nebo třeba ani neudělal, ale společnost už na něj hledí jako na viníka).
V našem západním pohledu je vina běžná. Každý z nás jistě v životě slyšel (nebo třeba cítil z druhých) „za to můžeš ty, to je tvoje vina“.
Jenže vině se nedá bránit. Vina zůstává. Chyba jde napravit, ale vinu napravit nedokážeme.
Vina zasluhuje trest a trest musí bolet – a tak se pocity viny stávají zdrojem našich chronických bolestí hlavy, kloubů, problémů s trávením, …
Vina je spouštěcím mechanismem sebedestrukčního chování, na které jsou někteří z nás opravdu mistři .
A nenechme se mást pojmem sebedestrukční – nemusí se jednat jen o vědomé sebepoškozování. Do této kategorie patří i nenápadnější „tresty“, kterými si působíme tělesnou nebo duševní bolest – přejídání nebo přísné diety, nedodržování pitného režimu, perfekcionismus, ponocování, workoholismus, sebeponižování (slovní i v myšlení), setrvávání v nevhodných a ponižujících vztazích (v partnerství i v zaměstnání), …
Naučme se přijímat své nedokonalosti, co můžeme napravit, tak napravme a co není v našich silách, tím se prostě nezatěžujme.
Vina je zákeřná emoce a užírá nás pomalu, ale jistě. Pryč od ní.
Když to všechno takhle pěkně vidíme srovnané, možná nás napadne, že by bylo lepší emoce vůbec nemít. Kolik starostí, bolestí, zmatků a nemocí bychom si ušetřili !
A o kolik radosti bychom přišli !!!
Bez emocí by byl náš život předvídatelný, šedý, nudný. A to bychom určitě nechtěli .
Je ale dobré znát sám sebe a umět se svými emocemi pracovat.
Svým datem narození spadáme všichni pod některý z elementů – dřevo, oheň, země, kov a voda – tím jsou daná určitá omezení a tendence v našem organismu.
Já jsem se například narodila v energii kovu – moje orgány kovu (plíce a tlusté střevo) mají tendenci k oslabení a v mé povaze jsou „kovové“ prvky jasně znát (jasně dané hranice, za které nepůjdu, potřeba řádu, jistoty, strategické myšlení, technické nadání, atd.).
Stejně tak je patrná i určitá tendence nechat se více ovlivňovat emocemi kovu. Vím o tom a mohu tak lépe vyslyšet potřeby svého organismu.
V příštím článku si povíme víc a dám vám k dispozici tabulku, podle které si můžete určit svůj element.
Pokud se chcete dozvědět ještě víc už nyní, nahlédněte SEM.
Tak tedy nebojme se našich emocí. Pro někoho je snazší je projevovat (většinou jsou to lidé narození v energii ohně) a pro někoho těžší, ale pro nás všechny je to důležité.
Nejsme přeci stroje, ale lidé – prý jediný živočišný druh, který má vyšší emoce a umí je uvědoměle prožívat. No, kdo ví, třeba je to pravda
Těším se na další setkání s vámi na stránkách mého webu, nebo třeba přes mail a pokud se chcete dozvědět víc, můžete si objednat některý z mých eBooků a programů.