Proč kopřivy pálí?

Kopřivu dvoudomou známe všichni – i malé děti. Každý z nás se v životě jistě setkal s jejími žahavými účinky. Ale víte, proč kopřivy pálí?  Ne?

Ony se chrání. Chrání se před spasením (nemyslím záchranu duše, ale prosté sežrání formou pastvy :-). Všichni býložravci totiž vědí, že kopřivy obsahují spoustu dobrůtek pro jejich těla a kdyby se kopřivy nebránily žaháním, nejspíš by je předchozí generace pasoucich se stád už dávno všechny zlikvidovaly. A to by bylo škoda.

Kopřivy jsou bohaté na vitaminy C1, B2 a B6, minerály jako je vápník a železo, obsahují také chlorofyl, působící protizánětlivě. Za zmínku stojí kyselina mravenčí, octová a křemičitá, třísloviny a serotonin – známý hormon štěstí.

Kopřivy můžeme sbírat, sušit, dělat z nich čaje, zákvasy proti hmyzím škůdcům na zahrádce i nálevy pro posílení a vyšší lesk vlasů, můžeme je přidávat do polévek, jatrových knedlíčků i noků, můžeme je dusit jako špenát,… možností jejich využití je mnoho.

Jaké kopřivy sbírat?

Ono je to vlastně jedno. I když je jich více druhů, všechny jsou prospěšné. Vybírejme si rostliny z čistého prostředí (ne od silnic a polí), zdravé, rostoucí na slunečných místech (mají více prospěšných látek a méně dusičnanů), vysoké maximálně 20 cm.

Ideální doba pro sběr je jaro (do poloviny května) a nebo po otavě (druhá tráva) v červnu a červenci.

Využití čerstvých rostlin

Místo pažitky do polévek, noků, knedlíčků, nádivek, dušené jako špenát, na výrobu šťáv, čajů, nálevů, zákvasů, …

Kopřivová šťáva (sirup) – konzervovaný zdroj železa

80-100 kopřiv do 20 cm výšky propereme ve studené vodě, přidáme nakrájené 3-4 citróny, 10 dkg kyseliny citronové a zalijeme 3,5 l studené vody. Vše krátce povaříme a necháme 24 hodin odstát. Poté vývar scedíme, přidáme 3,5 kg cukru, zahřejeme k varu a plníme do sklenic. Máme hotovo.

Hotový sirup má temně rudou barvu – nezapře železo v sobě obsažené.

Kopřivový čaj (jarní očista)

Dvě zarovnané lžičky listů kopřivy (sušených či čerstvých) zalijeme čtvrtlitrem vroucí vody a necháme deset minut louhovat. Poté scedíme a teplý či vlahý čaj vypijeme.

Jarní očistná kůra – 3 šálky kopřivového čaje denně po dobu 3 týdnů je maximum pro dospělého zdravého člověka. Děti a starší lidé si dávku úměrně sníží. Dětem do 2 let se kopřivový čaj nedoporučuje vůbec.

Kopřiva působí močopudně, je proto dobré zvýšit příjem tekutin a také draslíku, který odvádí z těla (najdeme ho   v banánech a čerstvé zelenině).

Kopřivový nálev (pro krásu vlasů)

Nálev získáme stejně jako čaj, jen použijeme dvojnásobné množství rostlin.

Nálevem můžeme oplachovat vlasy po umytí, získají lesk a sílu.

Kopřivový zákvas

Do 3/4 výšky nádoby nastříháme kopřivy (části bez semen, abychom si ji nenamnožili na své zahrádce) a zalijeme vodou asi 10 cm nad rostliny. Nádobu postavíme na slunné místo a každý den promícháme. Za 10-20 dní přestane hmota pěnit a bude „nevonět“. Tím máme hotovo a můžeme zalévat.

Sušené kopřivy

Kopřivy sušíme v tenké vrstvě v teplotách do 60°C (v sušárně, na půdě). Rostliny si zachovají zelenou barvu, zhnědnutí ukazuje na příliš prudké sušení ve vysoké teplotě.

Sušené kopřivy můžeme použít na čaje, nálevy, jako koření do polévek.

Poučení na závěr

V bylinkářské tradici se také čerstvé kopřivy používají ke šlehání na místa bolestivého ústřelu (ischias). Asi to není nic příjemného, ale když se o kopřivy popálíme, můžeme si na to vzpomenout a utěšovat se myšlenkou, že jsme prospěli svým kloubům a chráníme je před artrózou:-)

Jak je vidět, i takový „obyčejný plevel“ může být velmi prospěšný. A tak je to i s lidmi, nikdy nevíme, kdo nám může prospět nebo komu svojí existencí pomáháme my.

Tak tedy nesuďme druhé ani sebe, ale přijímejme život se vším všudy. A pokud na nás někdy příjde splín, můžeme si uvařit třeba dobrý kopřivový čaj s trochou medu a citrónu

Přeji dobrou chuť a nezapomeňte přírodě poděkovat, že se o nás tak trpělivě stará.

Krásný den všem a pokud se vám článek líbil, „lajkněte“ mi na „To se mi líbí“ ať mám taky radost a nebo mi napište na milujisvetelo@centrum.cz

Budu se těšit.

Pokud vás článek zaujal, těší mě to. K odběru dalších článků se můžete přihlásit ZDE.