Orgánové hodiny

Jak využít přirozeného koloběhu energie v našem těle

Vnímání času

V našich tělech funguje cosi jako vnitřní chronometr. Ten nám odměřuje čas – nejen v řádech měsíců a let, ale i v rámci hodin jednotlivých dní.

a) Co se týká let – v mozku máme centrum, které poměřuje odžitý časový úsek a jako každý správný počítač ho převádí na matematické hodnoty.

Pro desetileté dítě je 1 rok 10% jeho života – to je celkem hodně a proto mu i 1 rok připadá dlouhý.

Pro padesátiletého člověka jsou 1 rok pouhá 2% odžitého času – to je málo vzhledem k celku, proto mu i 1 rok připadá krátký („Sotva jsme se vrátili z dovolené a už jsou tu Vánoce. Čím jsem starší, tím ten čas běží rychleji.“)

b) A teď k těm hodinám – organismus jako celek musí neustále fungovat, a přesto si jednotlivé orgány musí někdy odpočinout – proto se v práci a odpočinku pravidelně střídají. Ne, že by v době „volna“ přestaly pracovat, ale nesnaží se tolik, jako v době vrcholného výkonu. Systému střídání říkáme ORGÁNOVÉ HODINY.

Orgánové hodiny

V živém těle neustále proudí energie (Qi), která vše oživuje a dává řád.

V průběhu dne se postupně přelévá z jednoho meridiánu do druhého. Orgány, které patří k danému meridiánu a jsou právě „v kurzu“ tak vykazují nejvyšší činnost, a nejnižší výkon podávají o 12 hodin později, když je Qi „nejvzdálenější“ (což je samozřejmě velmi nepřesné vyjádření, protože Qi musí být stále přítomná, jinak by byl orgán mrtvý. Ona celá problematika koloběhu Qi, jejích různých forem a rovnováhy jinu a jangu je mnohem složitější, ale není nutné vás zahltit 🙂 ).

Obecně platí, že v době práce orgánu bychom toho měli využít a dopřát mu např. očistu, léky, doplňky stravy, … a nebo si můžeme dovolit mírně zahřešit, protože rozjetý orgán to zvládne.

V době útlumu bychom naopak měli respektovat odpočinkový režim a orgán nezatěžovat.

Co z toho pro nás plyne?

23 – 1 hodina – pracuje žlučník

Žlučníku (a játra) mají značný vliv na psychiku, v jejich době máme nejintenzivnější sny, ale také nejtěžší noční můry. Mozek bilancuje svou celodenní činnost a vyřazuje všechno nepotřebné.

Objevuje se intenzivnější zpracování lipidů, proto se žlučníkáři v tuto dobu budí a také žlučníkové záchvaty bývají hlavně v tuto dobu.

Může se budit i „nežlučníkář“ (stejně tak i malé děti), pak je to projevem tzv. „bojácného žlučníku“. Žlučník nám dává odvahu bojovat za své zájmy. Při jeho oslabení – které se vůbec nemusí projevit v činnosti orgánu samotného – si nejen obtížně stojíme na svém, ale můžeme se v noci budit zaliti hrůzou a studeným potem kvůli problému, který nám ráno připadá banální.

Organizmus odpočívá, tělesné pochody se zpomalují. Po půlnoci slinné žlázy neprodukují látku, která ničí bakterie a chrání zuby před vznikem zubního kazu – proto je nutné si čistit zuby i ráno.

Kolem půlnoci se uvolňuje nejvíce hormonu progesteronu a těhotné ženy dostávají porodní bolesti.
V této době jsme zvláště citliví na bolest a na chlad.

1 – 3 hodin – aktivují se játra

Je to doba detoxikační činnosti a redistribuce tekutin. Tělo odpočívá, člověk má nízký krevní tlak, pomalý puls a pravidelný hlubší dech s dlouhými periodami. Krevní tlak kolem 3 hodiny dosahuje nejnižšího bodu.

Vynucené bdění vyžaduje zvýšené úsilí a soustředěnost.

Většina orgánů v lidském těle pracuje úsporně s výjimkou jater. Tělo je podrobeno velké očistě. Játra zpracovávají látky pro organismus důležité a odstraňují z organismu zplodiny metabolismu a jedy.

Jestliže v tuto dobu nespíte, není vhodné jíst ani pít kávu, čaj a především alkohol.

Doba jater (stejně jako žlučníku) je doba nočních můr a děsů. Játra silně ovlivňují psychiku (a také jsou jí nejvíc zatížena). Noční doba, kdy organismus odpočívá a jen játra provádějí hloubkový úklid, je ideální i pro úklid v mysli.

3 – 5 hodin – v činnosti jsou plíce

Tělo má stále nízký tlak, mozek je zásoben minimálně, tělo má nejpomalejší aktivitu. Je to hodina, kdy lidé nejčastěji umírají.

Začíná se zbystřovat sluch a můžeme se probudit i malým hlukem (třeba nadšený kosí zpěv za oknem ).

V tomto období dochází k regulaci plynů v krvi a ve tkáních a k regulaci prokrvení horní poloviny těla. Kuřáci, astmatici, lidé nemocní s průduškami nebo s oslabenými plícemi mají problém se spánkem a záchvaty kašle. Nejvíce astmatických záchvatů přichází nad ránem.

Kolem 4. hodiny krevní tlak začíná stoupat.

Kdo musí časně vstávat, dokáže se kolem 5. hodiny už poměrně rychle aktivizovat.

5 – 7 hodin – v činnosti je tlusté střevo

Krevní tlak stoupá, puls je rychlejší a i když se nám chce spát, tělo se už probouzí. Pokud možno, vyhněte se stresu a spěchu, a probouzejte se pomalu a v klidu.

Kolem sedmé hodiny je poměrně vysoká imunologická aktivita. Kdo se dostává v tuto hodinu do styku s viry a bakteriemi, má větší šanci jim odolat.

Je vhodné si v tuto dobu navyknout na vyprazdňování. Uvolníme tak prostor pro příjem nové stravy a energie z ní. Pomoci nám může rytmická aerobní činnost – třeba běh, skákání přes švihadlo nebo na trampolíně, …

7 – 9 hodin – vrcholí funkce žaludku

Odpočinek prakticky už skončil a je možné zatížit tělo stravou.

Žaludek se stará o distribucí tepla a energie ze stravy, proto je důležité správně snídat. Ideální je teplá polévka nebo kaše, s kterou nebude mít příliš práce při zpracování, ale přinese tělu dostatek tepla pro rozjezd. Zcela nevhodné jsou zeleninové saláty, jogurty, párky (i když teplé), …

Hladina hormonu kortizonu je velmi nízká, revmatici pociťují bolesti kloubů intenzivněji než kdykoli jindy.

Stoupá psychická aktivita a zvyšuje se aktivita srdeční akce. Dochází ke zvyšování výkonu.

9 – 11 hodin – aktivita slinivky břišní a sleziny

Je vhodné jíst ovoce. Pokud máte rádi sladké, můžete si trochu zahřešit, protože v této době je tělo schopné strávit sladkosti.

Nastává špička dopolední aktivity. Srdce i krevní oběh pracují naplno, mozek je správně prokrvený a ani větší zátěž nebývá unavující.

Je dobré využít toto období maximálně.

11 – 13 hodin – v činnosti je srdce

Aktivita je stále ještě dost vysoká, téměř nepociťujeme větší zátěž.

Ve 12 hodin nastává okamžik mobilizace všech sil. Je škoda se teď vydatně najíst, vhodnější je posunout oběd o hodinu později.

Ve 13 hodin pomalu stoupá glykogen a dostavuje se útlum.

13 – 15 hodin – pracuje tenké střevo

Snižuje se citlivost zubů – vhodná doba na dentistický zákrok.

Játra odpočívají a v krvi stoupá glykogen. Většina krve se v důsledku trávení soustřeďuje do vnitřních orgánů. Začíná přechodný pokles výkonnosti – čas pro polední přestávku (lidé zvyklí na odpolední odpočinek dostávají o třetinu méně infarktů 🙂 ).

15 – 17 hodin – pracuje močový měchýř

Kolem 16. hodiny odpolední začíná nový vzestup výkonnosti.

Organismus dobře snáší zátěž a reguluje teplotu. Snadněji překoná návštěvu sauny nebo velkou fyzickou zátěž spojenou s nárůstem aktivní teploty. Je to nejlepší doba pro aerobní sporty nebo silový trénink.

Cévy jsou nejroztaženější, cirkulace krve je nejrychlejší a z těla se velmi dobře vylučují toxické látky. Je vhodné vypít několik šálků bylinného čaje.

Trávicí systém je schopen přijmout vydatnější jídlo.

Léky proti bolesti v tomto čase účinkují obzvláště dlouho.

17 – 19 hodin – jsou v činnosti ledviny

Nadledvinky ovlivňují tonus parasympatiku i sympatiku a prokrvení dolní poloviny těla. Znovu klesá citlivost na fyzickou bolest.

Je dobré vydatně pít, organizmus se snaží vyloučit vše, co mu škodí: tuky, sůl, cukr, sladké limonády, káva, alkohol, chlad, stresy.

Mohou se objevit bolesti hlavy.

Psychická odolnost je poměrně dobrá, ale už kolem devatenácté hodiny dochází ke katarzi a psychická stabilita klesne k nule (po 19. hodině je žaludek v útlumu a není schopný trávit jídlo ani situace).

19 – 21 hodin – začíná činnost obalu srdce

Funkcí perikardu je chránit srdce – musí se stále rozhodovat, co nám „pustí do srdíčka“ a co ne.

V jeho aktivní době jsou psychické reakce nejrychlejší z celého dne, řidiči jsou ve formě, k haváriím takřka nedochází.

V této době člověk velmi dobře vnímá a je proto zvlášť vhodná k učení. Večerní paměť je vnímavější a schopná si vštípit i to, co se nepodařilo ve dne.

Je to doba duševního obohacení – příležitost k návštěvě divadla, koncertu, …

Na druhou stranu můžeme být přecitlivělí, nervózní a můžeme se pro hloupost pohádat, projevuje se psychická labilita, výkyvy nálady (žaludek v útlumu netráví „křivdy“).

Játra v této době snášejí alkohol lépe než v ranních hodinách. Přijaté léky jsou nejúčinnější.

V tuto dobu dosahuje naše hmotnost maxima.

21 – 23 hodin – v činnosti jsou „tři ohřívače“

Přichází zpomalení, organismus se chystá k odpočinku. Mozek začíná vyrábět melatonin a chce se nám spát.

Psychika se zklidňuje, objevuje se pokles tlaku, teploty, leukocytóza (zvýšení výskytu bílých krvinek v krvi).

Kuřáci by měli vědět, že v tuto dobu se nikotin mimořádně špatně vylučuje z organismu.

Je nejvyšší čas jít spát. Spánek mezi 22 – 24 hodinou je hlubší a kvalitnější, než později v noci.

Nejvhodnější způsob léčby pomocí orgánových hodin je v působení na orgán v době jeho maxima

Podíváme-li se na orgánové hodiny, zjistíme, že určité zdravotní potíže zcela kopírují orgánové hodiny, např. žlučníkové koliky jsou nejčastější v noci, astmatické záchvaty nad ránem a srdeční potíže kolem poledne.

Pro dosažení maximálního účinku léku při jeho minimální dávce je třeba podávat ho v době, kdy je orgán energeticky plný (aktivní).

Oslabení orgánů a jejich vazba na psychiku

Podle čínské diagnostiky problémům určitých orgánů lidského těla odpovídá i problém na mentální úrovni. Např. problémy se žlučovými kameny = zahořklost, zatvrzelé myšlení, … nebo problémy s ledvinami = lpění na starých křivdách, vztek na opačné pohlaví, …

Podrobněji je toto téma rozebrané v mém eBooku Na nemoce přes emoce.

Pokud vás článek zaujal, těší mě to. K odběru dalších článků se můžete přihlásit ZDE.